Na billboardu svítí: „Všichni naši zákazníci jsou spokojení.“ Zní to skvěle. Jenže stačí najít jednoho nespokojeného zákazníka a reklama lže. Jediný člověk ji vyvrátí.
V obchodě visí další plakát: „Sleva 20 % při nákupu alespoň tří kusů. Nejvýše dvě balení na osobu.“ Koupíš tři kusy — slevu máš. Koupíš dva — nemáš. A třetí balení ti pokladní neprodá.
Slova všichni, alespoň tři, nejvýše dvě říkají, pro kolik případů věta platí. V matematice se jim říká kvantifikátory (z latinského quantum — kolik). Ukážeme si, jak je číst, jak je zapsat symboly a jak rozhodnout, jestli věta s nimi platí.
Obsah
- Množina, o které mluvíme
- Každý — obecný kvantifikátor
- Existuje — existenční kvantifikátor
- Žádný
- Alespoň, nejvýše, právě
- Zápis symboly
- Jak rozhodnout o pravdivosti
- Negace výroků s kvantifikátory
- Dva kvantifikátory najednou
- Nejčastější chyby
- Zkus si sám
- Řešení
- Ve zkratce
- Procvič si
Množina, o které mluvíme
Výrok s kvantifikátorem vždy mluví o nějaké skupině — množině. Může to být tvoje třída, zákazníci obchodu nebo množina čísel. Bez ní nevíme, co vlastně počítáme.
„Každý má mobil.“ Každý ve třídě? Ve škole? Na světě? Pravdivost se mění podle toho, o kom mluvíme.
V příkladech budeme nejčastěji používat tuto množinu:
M = {4, 9, 12, 15, 20}
Má pět prvků. Je malá, takže každé tvrzení o ní ověříš ručně, číslo po čísle.
Každý — obecný kvantifikátor
„Každé číslo z množiny M …“ znamená všechna čísla bez výjimky. Zapisujeme ho symbolem ∀ — obrácené A z německého alle, „všechny“. Čteme „pro každé“ nebo „pro všechna“.
- „Každé číslo z množiny M je větší než 3.“ — pravdivý výrok, platí pro všech pět čísel.
- „Každé číslo z množiny M je sudé.“ — nepravdivý výrok, vyvrátí ho číslo 9.
Stejné slovo najdeš i v životě:
- „Všichni naši zákazníci jsou spokojení.“
- „Každý žák odevzdal domácí úkol.“
- „Všechny léky musí být mimo dosah dětí.“
💡 K vyvrácení výroku s „každé“ stačí jediné číslo, pro které neplatí — protipříklad. Jeden nespokojený zákazník shodí celou reklamu.
⚠️ Obráceně to nefunguje. Ani sto spokojených zákazníků nedokáže, že spokojení jsou všichni. K potvrzení „každý“ musíš ověřit opravdu všechny.
Existuje — existenční kvantifikátor
„Existuje číslo z množiny M, které …“ znamená aspoň jedno číslo. Může jich být i víc. Symbol je ∃ — obrácené E ze slova existuje.
- „Existuje číslo z množiny M, které je dělitelné číslem 5.“ — pravdivý (15 i 20).
- „Existuje číslo z množiny M, které je větší než 30.“ — nepravdivý.
V běžné řeči se „existuje“ schovává za slovy někdo, něco, některý, alespoň jeden:
- „Někdo zapomněl klíče v šatně.“ = Existuje žák, který zapomněl klíče.
- „Některé kočky jsou černé.“ = Existuje alespoň jedna černá kočka.
💡 U „existuje“ je to naopak než u „každý“. K potvrzení stačí jeden příklad. K vyvrácení musíš prověřit všechny prvky.
Žádný
„Žádné číslo z množiny M není …“ znamená, že vlastnost nemá ani jedno číslo.
- „Žádné číslo z množiny M není dělitelné číslem 7.“ — pravdivý výrok.
- „Žádné číslo z množiny M není prvočíslo.“ — pravdivý výrok. Zkontroluj: 4 = 2 · 2, 9 = 3 · 3, také 12, 15 i 20 mají víc dělitelů.
⚠️ V češtině se u „žádný“ používá dvojitý zápor: „žádné číslo není …“. Je to správně a znamená to jeden zápor. „Žádné číslo je sudé“ česky neřekneš.
Alespoň, nejvýše, právě
Často nás nezajímá jen „všichni“ nebo „někdo“, ale přesný počet. Tehdy přijdou na řadu slova alespoň, nejvýše a právě.
| Kvantifikátor | Znamená | Příklad pro M |
|---|---|---|
| alespoň dvě | dvě nebo víc | Alespoň dvě čísla z M jsou sudá. — pravdivý (4, 12, 20) |
| nejvýše dvě | dvě, jedno nebo žádné | Nejvýše dvě čísla z M jsou lichá. — pravdivý (9, 15) |
| právě dvě | přesně dvě | Právě dvě čísla z M jsou dělitelná číslem 5. — pravdivý (15, 20) |
| právě jedno | přesně jedno | Právě jedno číslo z M je větší než 18. — pravdivý (20) |
Jak to vypadá v obchodě:
| Pravidlo | Koupíš 1 kus | Koupíš 2 kusy | Koupíš 3 kusy | Koupíš 5 kusů |
|---|---|---|---|---|
| Sleva při nákupu alespoň 3 kusů | bez slevy | bez slevy | sleva | sleva |
| Nejvýše 2 kusy na osobu | smíš | smíš | nesmíš | nesmíš |
A ještě jeden příklad ze soutěže: „Hlavní cenu vyhraje právě jeden soutěžící.“ Ne nikdo, ne dva — přesně jeden.
💡 „Nejvýše dvě“ je pravdivé i tehdy, když vlastnost nemá žádné číslo. Když nekoupíš nic, pravidlo „nejvýše 2 kusy“ neporušíš.
💡 „Alespoň jeden“ a „existuje“ znamenají totéž.
Zápis symboly
Matematici nechtějí psát dlouhé věty. Proto používají symboly:
| Symbol | Čteme |
|---|---|
| ∀x ∈ M | pro každé x z množiny M |
| ∃x ∈ M | existuje x z množiny M |
| ∃!x ∈ M | existuje právě jedno x z množiny M |
| ∀x ∈ M: x není … | žádné x z množiny M není … (pro každé x to neplatí) |
Znak ∈ čteme „patří do“ nebo „z“. Dvojtečka odděluje kvantifikátor od vlastnosti a čteme ji „platí“.
Příklady pro M = {4, 9, 12, 15, 20}:
- ∀x ∈ M: x > 3 — „pro každé x z M platí x > 3“ — pravdivý.
- ∃x ∈ M: x² > 300 — „existuje x z M, pro které x² > 300“ — pravdivý, protože 20² = 400.
- ∀x ∈ M: 2x + 1 < 30 — nepravdivý, pro x = 15 vyjde 31.
- ∃!x ∈ M: x < 5 — „existuje právě jedno x z M menší než 5“ — pravdivý, je to jen číslo 4.
💡 Jak si symboly zapamatovat: ∀ je obrácené A jako alle (všechny), ∃ je obrácené E jako existuje. Vykřičník u ∃! znamená „ale jen jedno!“.
Jak rozhodnout o pravdivosti
Na konečné množině to jde vždy stejně. Je to vlastně počítání.
- Projdi všechny prvky množiny a označ ty, které mají danou vlastnost.
- Spočítej je.
- Porovnej s kvantifikátorem:
| Kvantifikátor | Platí, když počet označených je |
|---|---|
| každé | stejný jako počet všech prvků |
| existuje | aspoň 1 |
| žádné | 0 |
| alespoň k | k nebo víc |
| nejvýše k | k nebo méně |
| právě k | přesně k |
a) „Každé číslo z M je dělitelné číslem 3 nebo číslem 4.“
- 4 — dělitelné 4 ✓
- 9 — dělitelné 3 ✓
- 12 — dělitelné 3 i 4 ✓
- 15 — dělitelné 3 ✓
- 20 — dělitelné 4 ✓
Označených je 5 z 5. Výrok je pravdivý.
b) „Právě dvě čísla z M jsou druhou mocninou přirozeného čísla.“
Označíme 4 = 2² a 9 = 3². Ostatní (12, 15, 20) druhou mocninou nejsou. Označená jsou přesně dvě. Výrok je pravdivý.
c) „Alespoň tři čísla z M jsou lichá.“
Lichá jsou jen 9 a 15, tedy dvě čísla. Dvě je méně než tři. Výrok je nepravdivý.
d) ∃x ∈ M: x je prvočíslo.
Žádné číslo z M není prvočíslo, označených je 0. Výrok je nepravdivý.
Negace výroků s kvantifikátory
Negace říká přesný opak. U kvantifikátorů se kvantifikátor změní na opačný. Zapisujeme ji čárkou za výrokem: je-li A výrok, A′ je jeho negace.
| Výrok | Negace |
|---|---|
| každý … je | alespoň jeden … není |
| existuje (alespoň jeden) … je | žádný … není |
| žádný … není | alespoň jeden … je |
| alespoň k | nejvýše k − 1 |
| nejvýše k | alespoň k + 1 |
| právě k | nejvýše k − 1 nebo alespoň k + 1 |
A takhle to vypadá na konkrétních větách:
| Výrok | Negace |
|---|---|
| Všichni naši zákazníci jsou spokojení. | Alespoň jeden náš zákazník není spokojený. |
| Každý žák třídy má mobil. | Alespoň jeden žák třídy nemá mobil. |
| Alespoň jedno celé číslo je prvočíslo. | Žádné celé číslo není prvočíslo. |
| Nejvýše dva žáci ze třídy jsou pilní. | Alespoň tři žáci ze třídy jsou pilní. |
| Alespoň tři žáci dostali jedničku. | Jedničku dostali nejvýše dva žáci. |
| Rovnice x + 3 = 5 má právě jedno řešení. | Rovnice x + 3 = 5 nemá žádné řešení nebo má alespoň dvě řešení. |
⚠️ Opakem „každý“ není „žádný“. Když nejsou spokojení všichni zákazníci, neznamená to, že jsou nespokojení všichni. Stačí jeden nespokojený.
⚠️ Negace slova „právě“ má dvě části. „Právě dva“ neplatí tehdy, když jich je méně (nejvýše jeden), i tehdy, když jich je víc (alespoň tři).
💡 Kontrola: výrok a jeho negace musí mít vždy opačnou pravdivostní hodnotu. Jeden je pravdivý, druhý nepravdivý. Nikdy ne oba najednou.
Řešený příklad 2 — negace výroku s „právě“Výrok A: „Rovnice x² = 4 má právě jedno řešení.“
Nejdřív pravdivost. Rovnice x² = 4 má řešení 2 i −2, protože 2² = 4 i (−2)² = 4. Řešení jsou dvě, ne jedno. Výrok A je nepravdivý.
Teď negace. „Právě jedno“ se neguje na „nejvýše 0 nebo alespoň 2“. Nejvýše nula řešení = žádné řešení.
A′: „Rovnice x² = 4 nemá žádné řešení nebo má alespoň dvě řešení.“
Druhá část platí (řešení jsou dvě), takže A′ je pravdivý. Sedí to — A je nepravdivý a A′ pravdivý.
Totéž ze školy: „Právě jeden žák dostal z písemky jedničku.“ Negace: „Jedničku nedostal žádný žák nebo ji dostali alespoň dva žáci.“
Více pravidel najdeš v článku Negace výroků a kvantifikátory.
Dva kvantifikátory najednou
Někdy jsou ve větě dva kvantifikátory. Při negaci se mění oba a negovaná je jen vlastnost na konci. Pořadí kvantifikátorů zůstává.
Pro každé reálné číslo x existuje reálné číslo y, pro které x + y = 0.
Symboly: ∀x ∈ ℝ ∃y ∈ ℝ: x + y = 0.
Negace: „Existuje reálné číslo x, pro které pro každé reálné číslo y platí x + y ≠ 0.“
Symboly: ∃x ∈ ℝ ∀y ∈ ℝ: x + y ≠ 0.
Řešený příklad 3 — negace věty se dvěma kvantifikátoryVýrok B: „Každý žák ze třídy má ve třídě alespoň jednoho kamaráda.“
Krok za krokem:
- „každý žák“ → „existuje žák“ (alespoň jeden žák)
- „alespoň jednoho kamaráda“ → „žádného kamaráda“
- vlastnost „má“ → „nemá“ (dvojitý zápor u „žádný“)
B′: „Existuje žák ze třídy, který nemá ve třídě žádného kamaráda.“
A ještě pravdivost věty o reálných číslech: původní výrok je pravdivý. Ke každému x stačí vzít y = −x, například k x = 7 číslo y = −7. Jeho negace je tedy nepravdivá.
⚠️ Pořadí kvantifikátorů neměníš. Věta „Existuje reálné číslo y, které pro každé reálné číslo x splňuje x + y = 0“ znamená něco úplně jiného: jedno y pro všechna x zároveň. Taková je nepravdivá. Pro x = 0 by muselo být y = 0, ale pro x = 1 by muselo být y = −1.
Nejčastější chyby
- Opak „každý“ je „žádný“. Ne. Opakem „každý žák má mobil“ je „alespoň jeden žák nemá mobil“.
- „Existuje“ znamená právě jeden. Ne. „Existuje“ = alespoň jeden, může jich být i víc. Právě jeden je ∃!.
- Negace „alespoň 3“ je „nejvýše 3“. Ne. Trojka nemůže být v obou. Správně je „nejvýše 2“.
- Negace „právě k“ má jednu část. Ne. Má dvě: nejvýše k − 1 nebo alespoň k + 1.
- „Nejvýše dvě“ vyžaduje alespoň jedno. Ne. Nula se také počítá.
- „Každý“ dokážu příklady. Ne. Příklady nestačí, je třeba ověřit všechny prvky nebo provést důkaz. Víc v článku Protipříklad a důkazy.
- U dvou kvantifikátorů změním jen jeden nebo prohodím jejich pořadí. Měnit se mají oba a pořadí zůstává.
Zkus si sám
U úloh 1 až 3 použij množinu M = {4, 9, 12, 15, 20}.
- Rozhodni o pravdivosti: „Každé číslo z M je větší než 4.“
- Rozhodni o pravdivosti: „Nejvýše jedno číslo z M je dělitelné číslem 3.“
- Přečti slovy a rozhodni o pravdivosti: ∃!x ∈ M: x > 18.
- Neguj: „Každý hráč týmu vstřelil alespoň jeden gól.“
- Neguj: „Nejvýše dvě děti z kroužku mají psa.“
- Rozhodni o pravdivosti a neguj: „Rovnice x² = 9 má právě dvě řešení.“
Řešení
- Nepravdivý. Číslo 4 není větší než 4. Stačí tento jediný protipříklad.
- Nepravdivý. Dělitelná číslem 3 jsou tři čísla: 9, 12 a 15. Tři je víc než jedno.
- „Existuje právě jedno x z množiny M, které je větší než 18.“ Pravdivý — je to jen číslo 20.
- „Alespoň jeden hráč týmu nevstřelil žádný gól.“
- „Alespoň tři děti z kroužku mají psa.“
- Výrok je pravdivý, řešení jsou 3 a −3. Negace: „Rovnice x² = 9 má nejvýše jedno řešení nebo má alespoň tři řešení.“ Negace je nepravdivá.
Ve zkratce
- Kvantifikátory říkají, pro kolik prvků množiny výrok platí: každý (∀), existuje (∃), žádný, alespoň k, nejvýše k, právě k (∃! = právě jeden).
- „Každý“ vyvrátí jediný protipříklad. „Existuje“ potvrdí jediný příklad.
- Na konečné množině označ prvky s vlastností, spočítej je a porovnej s kvantifikátorem.
- Negace: každý ↔ alespoň jeden … ne, existuje ↔ žádný, alespoň k ↔ nejvýše k − 1, právě k ↔ nejvýše k − 1 nebo alespoň k + 1.
- U dvou kvantifikátorů se mění oba, pořadí zůstává a neguje se vlastnost na konci.
Procvič si
👉 Další článek: Negace výroků a kvantifikátory