Průnik, sjednocení, rozdíl a doplněk

Průnik, sjednocení, rozdíl a doplněk

Ty a tvoje kamarádka si porovnáváte playlisty. Některé písničky máte obě, některé jen ty, některé jen ona. Když chcete pustit něco, co se líbí oběma, hledáte průnik. Když chcete společný playlist na párty, děláte sjednocení. A když jí chceš poslat tipy, které ještě nezná, hledáš rozdíl.

S množinami se počítá přesně takhle. V celém článku používáme dvě množiny:

A = {1, 2, 3, 4, 5}, B = {4, 5, 6, 7}


Obsah


Průnik A ∩ B

Průnik množin A a B tvoří prvky, které jsou v A i v B — v obou zároveň.

A ∩ B — čteme „A průnik B“.

Vennův diagram: vybarvená je jen společná část kruhů A a B

Pro naše množiny: A ∩ B = {4, 5}. Jen čísla 4 a 5 jsou v obou.

💡 Znak ∩ připomíná obrácené „U“, jako misku dnem vzhůru. Pomůcka: ∩ = „i … i“.


Sjednocení A ∪ B

Sjednocení tvoří prvky, které jsou alespoň v jedné z množin — v A, v B, nebo v obou.

A ∪ B — čteme „A sjednoceno s B“.

Vennův diagram: vybarvené jsou oba kruhy A a B celé

Pro naše množiny: A ∪ B = {1, 2, 3, 4, 5, 6, 7}. Čísla 4 a 5 píšeme jen jednou.

💡 Znak ∪ připomíná misku, do které nasypeme všechno. Pomůcka: ∪ = „alespoň v jedné“.

Řešený příklad 1

Urči A ∩ B a A ∪ B pro A = {x ∈ N; x je dělitel čísla 12} a B = {x ∈ N; x je dělitel čísla 18}.

  1. Vypíšeme: A = {1, 2, 3, 4, 6, 12}, B = {1, 2, 3, 6, 9, 18}.
  2. Průnik — čísla v obou: A ∩ B = {1, 2, 3, 6}. Jsou to společní dělitelé čísel 12 a 18.
  3. Sjednocení — všechno, každé číslo jednou: A ∪ B = {1, 2, 3, 4, 6, 9, 12, 18}.

Rozdíl A − B

Rozdíl A − B tvoří prvky, které jsou v A, ale ne v B. Z množiny A „vyhodíme“ všechno, co je i v B.

A − B — čteme „A minus B“ nebo „rozdíl A a B“. Někde se píše také A ∖ B.

Vennův diagram: vybarvená je jen část kruhu A mimo kruh B

Pro naše množiny: A − B = {1, 2, 3}.

⚠️ Na pořadí záleží! B − A jsou prvky B, které nejsou v A: B − A = {6, 7}. To je úplně jiná množina.

Vennův diagram: vybarvená je jen část kruhu B mimo kruh A

Doplněk A′

U doplňku potřebujeme základní množinu U. To je množina všeho, o čem právě mluvíme. Například všichni žáci třídy, nebo všechna čísla od 1 do 10.

Doplněk množiny A tvoří prvky základní množiny U, které nejsou v A.

A′ — čteme „doplněk A“. Je to vlastně rozdíl U − A.

Vennův diagram: vybarvené je všechno v obdélníku U kromě kruhu A

Pokud U = {1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10}, pak A′ = {6, 7, 8, 9, 10}.

💡 Doplněk bez U nedává smysl. Doplněk třídy v rámci školy jsou ostatní žáci školy, doplněk v rámci města jsou všichni ostatní obyvatelé města.


Složené výrazy

Operace můžeme kombinovat. Nejdřív počítáme, co je v závorce, podobně jako u čísel.

Řešený příklad 2

U = {1, 2, …, 10}, A = {1, 2, 3, 4, 5}, B = {4, 5, 6, 7}. Urči (A ∪ B)′.

  1. Závorka: A ∪ B = {1, 2, 3, 4, 5, 6, 7}.
  2. Doplněk v U — co z U chybí: (A ∪ B)′ = {8, 9, 10}.
Vennův diagram: vybarvená je jen část obdélníku U mimo oba kruhy

Řešený příklad 3

Pro tytéž množiny urči A ∩ B′.

  1. B′ = prvky U, které nejsou v B: B′ = {1, 2, 3, 8, 9, 10}.
  2. A ∩ B′ = prvky, které jsou v A i v B′: {1, 2, 3}.
  3. Všimni si: vyšlo totéž jako A − B. Platí totiž A − B = A ∩ B′.

Disjunktní množiny

Pokud dvě množiny nemají žádný společný prvek, jejich průnik je prázdný: A ∩ B = ∅. Takovým množinám říkáme disjunktní.

Vennův diagram: dva kruhy A a B se vůbec nedotýkají

Příklad: sudá a lichá čísla, nebo racionální a iracionální čísla.


Přehled

OperaceZápisSlovyPro A = {1,…,5}, B = {4,…,7}
průnikA ∩ Bv A i v B{4, 5}
sjednoceníA ∪ Balespoň v jedné{1, 2, 3, 4, 5, 6, 7}
rozdílA − Bv A, ale ne v B{1, 2, 3}
rozdílB − Av B, ale ne v A{6, 7}
doplněkA′v U, ale ne v A{6, 7, 8, 9, 10} pro U = {1,…,10}

Nejčastější chyby

  • Záměna ∩ a ∪: ∩ je „i … i“ (menší množina), ∪ je „alespoň v jedné“ (větší množina).
  • Opakování prvků ve sjednocení: společné prvky píšeme jen jednou.
  • A − B = B − A: neplatí! Rozdíl není záměnný.
  • Doplněk bez U: vždy si zjisti, co je základní množina.
  • Prázdný průnik zapsaný jako {0}: když nic společného není, výsledek je ∅.

Ve zkratce

  • A ∩ B: prvky v A i v B.
  • A ∪ B: prvky alespoň v jedné z množin, každý jednou.
  • A − B: prvky A, které nejsou v B. A − B ≠ B − A.
  • A′: prvky U, které nejsou v A.
  • Nejdřív závorky. A − B = A ∩ B′.

Zkus si sám

U = {1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8}, A = {1, 3, 5, 7}, B = {3, 4, 5, 6}.

  1. A ∩ B
  2. A ∪ B
  3. A − B
  4. B − A
  5. A′
  6. (A ∩ B)′
  7. A′ ∩ B′

Řešení

  1. A ∩ B = {3, 5}
  2. A ∪ B = {1, 3, 4, 5, 6, 7}
  3. A − B = {1, 7}
  4. B − A = {4, 6}
  5. A′ = {2, 4, 6, 8}
  6. (A ∩ B)′ = {1, 2, 4, 6, 7, 8}
  7. A′ = {2, 4, 6, 8}, B′ = {1, 2, 7, 8}, takže A′ ∩ B′ = {2, 8}. Je to totéž jako (A ∪ B)′ — čísla, která nejsou ani v A, ani v B.

Procvič si

👉 Další článek: Vennovy diagramy pro 2 množiny