Představ si, že kamarádovi řekneš: „Naše škola je dlouhá 1 500." Dlouhá 1 500 čeho? Kroků? Metrů? Kilometrů? Bez jednotky to číslo nic neříká. Jednotky určují, co vlastně měříme. A protože stejnou délku můžeme zapsat jako 1 km, 1 000 m nebo 100 000 cm, často je potřeba číslo z jedné jednotky převést na druhou.
Proč máme tolik jednotek
Každá jednotka se hodí na jinou velikost.
Délku tužky měříme v centimetrech, ne v kilometrech.
Jablko vážíme v gramech, ne v tunách.
Šťávu naléváme v mililitrech, ne v litrech plných nul.
Správná jednotka drží čísla malá a přehledná.
Žebřík desítek
Pro délku, hmotnost a objem používáme metrickou soustavu. Každá jednotka je desetkrát větší než ta pod ní (s několika přeskočenými příčkami). Vznikne tak čistý žebřík, po kterém můžeme stoupat i sestupovat.
Délka
Hmotnost
Objem
1 km = 1 000 m
1 t = 1 000 kg
1 l = 1 000 ml
1 m = 100 cm
1 kg = 1 000 g
1 l = 10 dl
1 m = 1 000 mm
1 kg = 100 dag
1 dl = 100 ml
1 cm = 10 mm
1 dag = 10 g
1 dl = 10 cl
Čas je výjimka — minuty a hodiny počítáme po 60, den má 24 hodin. K času se dostaneme na vlastní stránce.
Kdy násobíme a kdy dělíme
Pro celý žebřík platí jediné pravidlo.
Když sestupujeme dolů (z velké jednotky do malé) — násobíme. Do jedné velké se vejde víc malých. 3 m = 3 × 100 cm = 300 cm.
Když stoupáme nahoru (z malé jednotky do velké) — dělíme. Hodně malých dohromady tvoří jednu velkou. 4 000 g = 4 000 ÷ 1 000 = 4 kg.
💡 Rychlá kontrola: pokud je nové číslo větší než původní, přešel jsi do menší jednotky. Pokud je menší, přešel jsi do větší.
Vyřešený příklad
Maja běží 2 km. Její mladší bratr běží 800 m. Kdo doběhl dál?
Před porovnáním potřebují obě čísla stejnou jednotku. Převedeme 2 km na metry:
2 km = 2 × 1 000 m = 2 000 m.
Teď porovnáme 2 000 m a 800 m. Maja doběhla o 1 200 m dál.
